9. NEDĚLE V MEZIDOBÍ

Datum: neděle, 3. června 2018

Památka / svátek / slavnost:

Liturgické období: mezidobí

Liturgický cyklus pro nedělní čtení: B

komentář BD

 

1. čtení: Dt 5,12–15

komentář BD

Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi.

Čtení z páté knihy Mojžíšovy.

Toto praví Hospodin: „Zachovávej den sobotní a svěť ho tak, jak ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty, ani tvůj syn a tvá dcera, ani tvůj otrok a tvá otrokyně, ani tvůj býk a tvůj osel, žádný tvůj dobytek, ani přistěhovalec, kterého jsi přijal k sobě – aby si mohl odpočinout tvůj otrok a tvá otrokyně jako ty. Pamatuj, žes byl otrokem v egyptské zemi, že Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvedl odtamtud mocnou rukou a napřaženým ramenem. Proto ti přikázal Hospodin, tvůj Bůh, abys zachovával den sobotní.“

 


Žl 81,3–4.5–6ab.6c–8a.10–11ab

komentář BD

žaltář JO     nahrávka

Odp.: Plesejte Bohu, který nám pomáhá. 

Zanotujte píseň, udeřte na buben,
na líbezně zvučící citeru a harfu.
Zadujte do trub v den novoluní,
v den úplňku, v čas našeho svátku.

Takový je příkaz v Izraeli,
je to zákon Jakubova Boha.
Nařízení, které dal Josefovi,
když se postavil proti egyptské zemi.

Slyšel jsem neznámý mně hlas:
„Zbavil jsem jeho šíji břemena,
z jeho rukou jsem vzal koš robotníka.
V soužení jsi volal, a osvobodil jsem tě.

Nesmíš mít boha jiného,
nesmíš se klanět bohu cizímu!
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh,
já jsem tě vyvedl z egyptské země.“

 

 

 

2. čtení: 2 Kor 4,6–11

komentář BD

Život Ježíšův je patrný na našich tělech.

Čtení z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.

(Bratři!) Bůh, který řekl: ,Ať ze tmy zazáří světlo!‘, zazářil i v našem srdci, aby osvítil (lidi) poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři. Poklad (víry) máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám. Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. Býváme bezradní, ale ne zoufalí. Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni. Býváme sráženi k zemi, ale ne zničeni. Stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše, aby i Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

 


Evangelium: Mk 2,23–3,6

komentář BD

Syn člověka je pánem i nad sobotou.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Jednou v sobotu procházel (Ježíš) obilím. Jeho učedníci začali cestou trhat klasy. Farizeové mu řekli: „Hle, proč dělají, co se v sobotu nesmí?“ Odpověděl jim: „Nikdy jste nečetli, co udělal David, když byl v nouzi a měl hlad on i jeho družina? Jak vešel do Božího domu – bylo to za velekněze Abiatara – a jedl posvátné chleby, které smějí jíst jenom kněží, a dal i své družině?“ A řekl jim: „Sobota je pro člověka, a ne člověk pro sobotu. Proto je Syn člověka pánem i nad sobotou!“ (Ježíš) opět vstoupil do synagogy. Byl tam člověk s ochrnulou rukou. Dávali (na Ježíše) pozor, zdali ho uzdraví v sobotu, aby ho mohli obžalovat. On tomu člověku s ochrnulou rukou řekl: „Vstaň, pojď doprostřed.“ Pak se (farizeů) zeptal: „Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle? Život zachránit, anebo zabít?“ Ale oni mlčeli. Zarmoucen nad zatvrzelostí jejich srdce, rozhlédl se po nich s hněvem a řekl tomu člověku: „Vztáhni svou ruku!“ Vztáhl ji, a ruka byla zase v pořádku. Farizeové šli ihned ven a s herodovci se proti němu radili, jak by ho zahubili.