cyklus 1
1. čtení: Gn 23,1–4.19; 24,1–8.62–67
Izák si zamiloval Rebeku tak, že se utěšil ze ztráty své matky.
Čtení z první knihy Mojžíšovy.
Sára se dožila sto dvaceti sedmi let, zemřela v Kirjat Arbě, to je v Hebronu v zemi Kanaán. Abrahám začal připravovat smuteční slavnost a oplakával ji.
Potom povstal od mrtvé a řekl Chetitům: „Jsem u vás cizincem a přistěhovalcem. Dejte mi u vás do vlastnictví hrobku, kam bych mohl odnést svou mrtvou.“ Potom Abrahám pohřbil svou ženu Sáru do jeskyně na poli Machpela naproti Mamre (tak se jmenoval Hebron) v zemi Kanaán.
Abrahám byl tehdy starý a pokročilý v letech a Hospodin mu požehnal ve všem.
Abrahám řekl služebníku, nejstaršímu ve svém domě, který spravoval celý jeho majetek: „Polož svou ruku pod mé bedro! Zapřísahám tě při Hospodinu, Bohu nebe a Bohu země, abys pro mého syna nebral ženu z dcer Kananejců, mezi nimiž bydlím. Ale půjdeš do mé vlasti k mým příbuzným, a tam vezmeš ženu pro mého syna Izáka.“
Služebník se ho zeptal: „Možná, že nebude žena chtít mě následovat do této země. Mám přivést tvého syna zpět do země, odkud jsi vyšel?“
Abrahám mu odpověděl: „Chraň se zavést tam mého syna! Hospodin, Bůh nebe a Bůh země, který mě vzal z domu mého otce a ze země mých příbuzných, který mi řekl a který mi přísahal: Tvému potomstvu dám tuto zemi – pošle svého anděla před tebou, abys vzal ženu pro mého syna odtamtud. Kdyby žena nechtěla jít za tebou, budeš zbaven této mé přísahy, ale mého syna tam zpátky přivést nesmíš!“
Po dlouhé době přicházel Izák od studny zvané „Žije, kdo mě vidí“; přebýval totiž v zemi Negeb. Když se sklánělo k večeru, vyšel Izák na pole, aby se oddal svým myšlenkám. Zdvihl své oči, zpozorněl, hle – přiházejí velbloudi. I Rebeka zdvihla své oči, spatřila Izáka a spustila se z velblouda. Zeptala se služebníka: „Kdo je ten muž, který jde přes pole proti nám?“ A služebník řekl: „To je můj pán.“ Vzala tedy závoj a zahalila se.
Služebník vyprávěl Izákovi, jak pořídil. Izák přivedl Rebeku do stanu své matky Sáry, vzal si ji za ženu a zamiloval si ji tak, že se utěšil ze ztráty své matky.
Žl 106,1–2.3–4a.4b–5
Odp.: Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý,
jeho milosrdenství trvá navěky.
Kdo vylíčí mocné Hospodinovy činy,
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
Blaze těm, kteří dbají práva,
spravedlivě jednají v každé době.
Pamatuj na mě, Hospodine,
pro náklonnost k svému lidu.
Ujmi se mě a pomoz mi,
abych se těšil ze štěstí tvých vyvolených,
abych se radoval z radosti tvého lidu,
abych se chlubil spolu s tvým dědictvím.
cyklus 2
1. čtení: Am 8,4–6.9–12
Sešlu na zemi hlad, ne hlad po chlebě, ale po slyšení Hospodinova slova.
Čtení z knihy proroka Amosa.
Slyšte to vy, kteří šlapete po nuzném,
utlačujete chudáky země
a říkáte: „Kdypak už bude po slavnosti novoluní,
abychom mohli prodávat obilí?
A po sobotě, abychom mohli otevřít sýpky,
zmenšovat míru, zvyšovat cenu,
užívat podvodných vah,
nuzáka kupovat za stříbro
a chudáka za opánky?
I nejhorší obilí prodáme.“
„V onen den – praví Pán, Hospodin –
o polednách dám zapadnout slunci,
za jasného dne sešlu temnotu na zem.
V nářek změním vaše slavnosti,
v žalozpěvy všechny vaše písně,
žínicí zahalím všechna bedra,
lysinu přivedu na každou hlavu,
způsobím nářek jako nad jediným synem
a konec všeho jak bolestný den!
Hle, blíží se dny – praví Pán, Hospodin –
kdy sešlu na zemi hlad;
ne hlad po chlebě ani žízeň po vodě,
ale po slyšení Hospodinova slova.“
Budou běhat od moře k moři
a chodit od severu na východ,
budou hledat Hospodinovo slovo,
ale nenaleznou ho.
Žl 119,2.10.20.30.40.131
Odp.: Nejen z chleba žije člověk, ale z každého slova, které vychází z Božích úst.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání,
hledají ho celým srdcem.
Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání,
hledají ho celým srdcem!
Umdlévá má duše,
když stále dychtí po tvých rozhodnutích.
Vyvolil jsem si cestu pravdy,
dal jsem přednost tvým rozhodnutím.
Hle, toužím po tvých nařízeních,
dej mi život pro svou spravedlnost!
Otvírám ústa a nabírám dech,
neboť toužím po tvých předpisech.
Evangelium: Mt 9,9–13
Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní; milosrdenství chci, a ne oběť.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Když Ježíš šel ze svého města, uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš. A řekl mu: „Pojď za mnou!“ On vstal a šel za ním. Když byl Ježíš u stolu v jeho domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a s jeho učedníky. Když to viděli farizeové, řekli jeho učedníkům: „Proč váš Mistr jí s celníky a hříšníky?“ On to zaslechl a řekl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Jděte a naučte se, co znamená: ,Milosrdenství chci a ne oběť.‘ Nepřišel jsem totiž povolat spravedlivé, ale hříšníky.“