cyklus 1
1. čtení: Kol 1,24–2,3
Dal jsem se do služeb církve, abych vám oznámil to tajemství,
které bylo skryté od věků.
Čtení z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům.
Bratři!
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo, totiž to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které teď bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství božské slávy je pro pohany v tomto tajemství, že Kristus je ve vás, naděje na věčnou spásu.
O něm my kážeme, každého člověka napomínáme, každého člověka učíme s veškerou moudrostí, abychom každého člověka učinili dokonalým ve spojení s Kristem. O to usilovně pracuji a zápasím, jak mi on k tomu dává svou sílu a jak se ona ve mně mocně projevuje.
Rád bych totiž, abyste si byli vědomi, jaké tvrdé boje svádím o vás, o Laodičany a tolik ostatních, kteří mě nikdy neviděli na vlastní oči. Chci je povzbudit v srdci, aby je pevně pojila láska, a dosáhli úplného poznání v celém jeho bohatství. Tak se dobře obeznámí s tím Božím tajemstvím, totiž o Kristu. V něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.
Žl 62,6–7.9
Odp.: U Boha je má spása a sláva.
Jen v Bohu odpočívej, má duše,
od něho pochází to, v co doufám.
Jen on je má skála a spása,
má tvrz, nepohnu se!
před ním vylejte své srdce,
Bůh je naše útočiště!
cyklus 2
1. čtení: 1 Kor 5,1–8
Odstraňte ten starý kvas; vždyť náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován.
Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.
Bratři!
Proslýchá se, že je u vás nemravnost, a to taková, jaká se nevyskytuje ani u pohanů, že totiž někdo žije s manželkou vlastního otce. A vy jste přitom ještě nadutí, místo abyste byli zarmouceni a odstranili ze svého středu toho, kdo se dopustil takového činu. Já jsem sice tělesně od vás daleko, ale duchem jsem mezi vámi a pronesl jsem už rozsudek – jako bych byl mezi vámi – nad tím, kdo udělal něco takového. Shromážděte se ve jménu našeho Pána Ježíše – já budu duchovně při tom – a mocí našeho Pána Ježíše ať je ten člověk vydán satanovi, aby tak tělo bylo důkladně ztrestáno, ale duch aby byl zachráněn v onen den Páně.
Není dobré, že se vychloubáte. Nevíte, že kousek kvasu prokvasí celé těsto? Odstraňte ten starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto. Jste totiž jako nekvašený chléb. Vždyť náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován. Proto slavme svátky ne se starým kvasem, ani s kvasem, který znamená špatnost a nešlechetnost, ale s nekvašenými chleby, to je: s upřímností a životem podle pravdy.
Žl 5,5–6.7.12
Odp.: Veď mě ve své spravedlnosti, Hospodine!
Ty nejsi Bůh, kterému by se líbila nepravost,
zlý u tebe prodlévat nesmí
ani rouhači před tebou neobstojí.
Nenávidíš každého zločince,
hubíš všecky lháře;
od vraha a podvodníka
se odvrací Hospodin s odporem.
ať jásají bez přestání;
chraň je, ať se radují v tobě,
kdo milují tvé jméno.
Evangelium: Lk 6,6–11
Dávali pozor, zdali uzdravuje v sobotu.
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Ježíš vešel v sobotu do synagogy a učil. Byl tam člověk s ochrnulou pravou rukou.
Učitelé Zákona a farizeové si na Ježíše dávali pozor, zdali uzdravuje v sobotu, aby ho měli z čeho obžalovat.
On však znal jejich myšlenky a řekl tomu muži s ochrnulou rukou: „Vstaň a postav se doprostřed.“ On vstal a postavil se tam.
Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Smí se v sobotu jednat dobře, anebo zle: život zachránit, anebo zahubit?“
Rozhlédl se po všech kolem a řekl mu: „Vztáhni tu ruku!“ On to udělal, a ruka byla zase v pořádku.
Oni však byli plní zuřivosti a umlouvali se, co by mohli Ježíšovi udělat.