cyklus 1

1. čtení: Zach 8,1–8

Vysvobodím svůj lid ze země východu i západu slunce.

Čtení z knihy proroka Zachariáše.

Hospodin zástupů promluvil takto:
„Tak praví Hospodin zástupů: Velikou horlivostí horlím pro Sión, horlím pro něj velikým hněvem.
Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sión, budu přebývat uprostřed Jeruzaléma, Jeruzalém bude nazván věrným městem a hora Hospodina zástupů horou svatou.
Tak praví Hospodin zástupů: Znovu budou sedat starci a stařeny na jeruzalémských náměstích, pro vysoké stáří každý s holí v ruce. Náměstí města budou plná chlapců a děvčat, budou si hrát na jeho náměstích.
Tak praví Hospodin zástupů: I když se to zdá podivuhodné v očích těch, kteří v těchto domech zbyli z tohoto lidu, musí to být podivuhodné i v mých očích? – praví Hospodin zástupů.
Tak praví Hospodin zástupů: Hle, vysvobodím svůj lid ze země východu i západu slunce, přivedu je, budou bydlet uprostřed Jeruzaléma, budou mým lidem a já jim budu Bohem v pravdě a spravedlnosti.“

 



Žl 102,16–18.19–21.29+22–23

Odp.: Hospodin znovu zbuduje Sión, objeví se ve své slávě.

Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine,
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión,
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných
a nepohrdne jejich prosbou.

Kéž je to zapsáno pro příští pokolení,
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně,
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců,
aby vysvobodil odsouzené k smrti.

Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí
a jejich potomstvo potrvá před tebou,
aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno
a jeho chválu v Jeruzalémě,
když se spolu sejdou národy
a království, aby sloužili Hospodinu.

cyklus 2

1. čtení: Job 1,6–22

Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno.

Čtení z knihy Job.

Jednou se Boží synové shromáždili u Hospodina. Přišel s nimi i satan.
Hospodin řekl satanovi: „Odkud přicházíš?“
A satan odpověděl Hospodinu: „Procházel jsem zemí a potuloval jsem se po ní.“
Tu řekl Hospodin satanovi: „Všiml sis mého služebníka Joba, že mu není na zemi podobného? Je to muž bezúhonný, čestný, bohabojný a varuje se zlého.“
Satan odpověděl Hospodinu: „Copak je Job bohabojný zadarmo? Nechráníš ho ze všech stran, jeho dům a vše, co má? Žehnáš jeho podnikání a jeho stáda se na zemi množí. Jen vztáhni svou ruku a dotkni se všeho, co má, a uvidíš, zda ti nebude zlořečit do tváře!“
Tu řekl Hospodin satanovi: „Hle, do tvé moci dávám vše, co má; jenom na něho samého nevztahuj svou ruku!“ A satan od Hospodina odešel.
Jednou, když zase Jobovi synové a dcery hodovali v domě nejstaršího bratra, přišel posel k Jobovi a oznámil: „Když býci orali a oslice se pásly vedle nich, Sabejci zaútočili, uloupili je a čeleď pobili mečem; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“
Ještě tento posel mluvil, když přišel druhý a řekl: „Boží oheň spadl z nebe, sežehl ovce i čeleď a pohltil je; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“
Ještě ten mluvil, když přišel třetí a řekl: „Chaldejci sešikovali tři tlupy, vyrazili na velbloudy, uloupili je a čeleď pobili mečem; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“
Ještě ten mluvil, když přišel čtvrtý a řekl: „Tvoji synové a dcery hodovali v domě svého nejstaršího bratra. A tu se z pouště přihnala veliká vichřice, obořila se na čtyři rohy domu, takže se zřítil na děti, a ty zahynuly; jen já sám jsem unikl, abych ti to oznámil.“
Tu Job vstal, roztrhl si šat, oholil svou hlavu, padl na zem, klaněl se a řekl:
„Nahý jsem vyšel z lůna své matky
a nahý se tam vrátím.
Hospodin dal, Hospodin vzal,
Hospodinovo jméno buď pochváleno.“
Tak Job v ničem nezhřešil a neřekl nic, co by se o Bohu neslušelo.

 



Žl 17,1.2–3.6–7

Odp.: Popřej mi sluchu, Bože, slyš mé slovo!

Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost,
všimni si mého nářku,
popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!

Ty sám posuď mou spravedlnost,
tvé oči vidí, co je správné.
Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci,
tříbíš mě ohněm,
nenalezneš na mně nepravosti.

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože,
popřej mi sluchu, slyš mé slovo!
Ukaž mi svou zvláštní milost
ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny,
kdo se utíkají k tvé pravici.

 

Evangelium: Lk 9,46–50

Kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je největší.

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Ježíšovi učedníci začali uvažovat, kdo z nich je největší.
Ježíš věděl, o čem v srdci uvažují. Vzal dítě, postavil ho vedle sebe a řekl jim: „Kdo přijme takové dítě kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, přijímá toho, který mě poslal. Neboť kdo je mezi vámi všemi nejmenší, ten je největší.“
Jan se ujal slova a řekl: „Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu, a bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem jako my.“
Ježíš mu však řekl: „Nebraňte! Neboť kdo není proti vám, je s vámi.“