cyklus 1

1. čtení: 1 Mak 2,15–29

Budeme kráčet podle Smlouvy našich otců.

Čtení z první knihy Makabejské.

Královi vyslanci, kteří nutili k odpadu, přišli do města Modinu, aby vyžadovali oběti. Mnozí z Izraele se k nim přidali. Matatiáš a jeho synové stáli stranou.
Královi vyslanci se ujali slova a řekli Matatiášovi: „Jsi vážený a vlivný hodnostář v tomto městě a máš oporu v synech a příbuzných. Nuže, přistup první a vykonej králův rozkaz, jak to učinili všechny národy, Judovci i ti, kteří zůstali v Jeruzalémě. Ty a tvoji synové budete mezi královými přáteli a budete poctěni zlatem, stříbrem a mnohými dary.“
Matatiáš v odpověď hlasitě volal: „I když všechny národy, které jsou pod panstvím krále, ho poslouchají, od náboženství svých otců odpadají a jeho příkazům se podrobují, já, moji synové a příbuzní budeme kráčet podle Smlouvy našich otců. Bůh nás chraň, abychom opustili Zákon a jeho ustanovení. Králových rozkazů neposlechneme a od našeho náboženství neustoupíme ani napravo, ani nalevo.“
Sotva však domluvil, před očima všech přistoupil jeden Žid, aby podle králova rozkazu obětoval na oltáři v Modinu. Když to Matatiáš uviděl, rozhorlil se, až do ledví se zachvěl a vzplanul hněvem podle Zákona. Vrhl se na něho a zabil ho u oltáře. Zároveň zabil i králova úředníka, který měl nutit k oběti, a rozbořil oltář. Horlil pro Zákon, jako učinil kdysi Pinchas Zimrimu, synu Saluovu.
Potom Matatiáš volal hlasitě po městě: „Za mnou, kdo horlí pro Zákon a zachovává Smlouvu!“ A uprchl se svými syny do hor a všechen majetek zanechali v městě.
Tehdy mnozí, kteří hledali spravedlnost a právo, odešli na poušť a tam se usídlili.

 



Žl 50,1–2.5–6.14–15

Odp.: Kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem
od východu slunce až na západ.
Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery:
přichází náš Bůh a nemlčí.

„Shromážděte mi mé svaté,
kteří obětí sjednali mou smlouvu!“
A nebesa zvěstují jeho spravedlnost,
že sám Bůh je soudcem.

„Přinášej Bohu oběť chvály
a plň Nejvyššímu své sliby!
Pak mě vzývej ve dni soužení,
vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“

cyklus 2

1. čtení: Zj 5,1–10

Beránek byl zabit a svou krví nás vykoupil
z každého kmene, jazyka, lidu i národa.

Čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana.

Já, Jan, uviděl jsem v pravici toho, který seděl na trůně, svitek popsaný uvnitř i zvenčí, zapečetěný sedmi pečetěmi.
Také jsem spatřil mocného anděla, jak velkým hlasem provolává: „Kdo je hoden ten svitek otevřít a rozlomit jeho pečeti?“ A nikdo ani na nebi, ani na zemi, ani v podsvětí nemohl ten svitek otevřít a do něho nahlédnout. Já jsem velice plakal, že nikdo nebyl shledán hodným, aby ten svitek otevřel a nahlédl do něho.
Ale jeden z těch starců mi řekl: „Neplač! Hle, zvítězil lev z Judova kmene, Davidův potomek. On ten svitek s jeho sedmi pečetěmi otevře.“
A viděl jsem mezi trůnem se čtyřmi bytostmi a mezi starci Beránka, který vypadal jako zabitý. Měl sedm rohů a sedm očí, to je sedm Božích duchů, poslaných na celou zemi. Beránek přišel a vzal svitek z pravice toho, který seděl na trůně. A když ten svitek vzal, ty čtyři bytosti padly před Beránkem, a také těch čtyřiadvacet starců, z nichž každý držel citeru a zlatou misku plnou kadidla: to jsou modlitby svatých.
A zpívali píseň novou:
„Jsi hoden vzít svitek a rozlomit jeho pečeti,
protožes byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu lidi
z každého kmene, jazyka, lidu i národa
a vytvořil jsi z nich našemu Bohu království a kněze
vládnoucí nad zemí.“

 



Žl 149,1–2.3–4.5–6a+9b

Odp.: Vytvořil jsi z nás našemu Bohu království a kněze.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce,
synové Siónu ať jásají nad svým králem.

Ať chválí jeho jméno tancem,
ať mu hrají na buben a na citeru,
neboť Hospodin miluje svůj národ
a pokorné zdobí vítězstvím.

Ať svatí jásají chvalozpěvem,
ať se veselí na svých ložích.
Boží chválu ať mají v hrdlech.
Všem jeho svatým bude to ke cti.



Evangelium: Lk 19,41–44

Kéž bys poznalo, co vede k pokoji!

Slova svatého evangelia podle Lukáše.

Když se Ježíš přiblížil k Jeruzalému a uviděl město, zaplakal nad ním a řekl: „Kéž bys v tento den poznalo i ty, co je pro tebe k pokoji! Nyní však je to tvým očím skryté.
Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklíčí náspem, oblehnou tě a sevřou ze všech stran, srovnají tě se zemí, vyhladí tvé děti a nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas, kdy ti Bůh nabídl svou přízeň.“