cyklus 1
1. čtení: Žid 13,15–17.20–21
Bůh, dárce pokoje, který vyvedl z mrtvých našeho Pána Ježíše,
ať vás zdokonalí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli.
Čtení z listu Židům.
Bratři! Skrze Ježíše podávejme Bohu stále oběť chvály, to je ovoce rtů, které chválí jeho jméno. Nezapomínejte na dobročinnost a mějte pochopení pro druhé: to jsou oběti, jaké se Bohu líbí.
Své představené poslouchejte a podřizujte se jim! Oni bdí nad vaší duší a jednou za ni budou odpovídat. Ať to mohou dělat s radostí, a ne se vzdycháním. To by vám neprospělo.
Bůh, dárce pokoje, který vyvedl z mrtvých našeho Pána Ježíše, velikého pastýře ovcí – protože on zpečetil svou krví věčnou smlouvu – ať vás zdokonalí ve všem dobrém, abyste plnili jeho vůli, a nechť působí v nás, co je mu milé skrze Ježíše Krista. Jemu buď sláva na věčné věky. Amen.
Žl 23,1–3a.3b–4.5.6
Odp.: Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám.
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám,
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout,
občerstvuje mou duši.
Vede mě po správných cestách
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle,
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl, ty jsou má útěcha.
Prostíráš pro mě stůl
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem,
má číše přetéká.
Štěstí a přízeň mě provázejí
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě
na dlouhé, předlouhé časy.
cyklus 2
1. čtení: 1 Král 3,4–13
Dej svému služebníku chápavé srdce, jak vládnout nad tvým lidem.
Čtení z první knihy Královské.
Šalomoun odešel obětovat do Gibeonu, poněvadž to byla nejvýznamnější obětní výšina. Šalomoun obětoval na onom oltáři tisíc celopalů. V Gibeonu se v noci ve snu zjevil Šalomounovi Hospodin. Bůh pravil: „Žádej si, co bych ti měl dát.“
Šalomoun řekl: „Ty jsi prokázal svému služebníku mému otci Davidovi velkou laskavost za to, že se choval vůči tobě s oddaností, spravedlností a s upřímným srdcem a zachoval jsi mu tuto velkou laskavost, když jsi mu dal syna, který sedí na jeho trůnu, jak je tomu dnes. Nuže, Hospodine, můj Bože, tys učinil svého služebníka králem místo Davida, mého otce. Ale já j sem mladíček a nevím si rady. Tvůj služebník je však uprostřed tvého lidu, který sis vyvolil, lidu četného, který nelze pro množství ani sečíst, ani odhadnout. Dej proto svému služebníku chápavé srdce, jak vládnout nad tvým lidem a rozlišovat dobro a zlo, neboť kdo by jinak mohl vládnout nad tímto tak početným lidem?“
Pánu se líbilo, že Šalomoun žádal právě toto, a proto mu řekl Bůh: „Poněvadž jsi žádal právě toto a nežádal sis dlouhý věk ani bohatství ani život svých nepřátel, ale přál sis chápat právo, hle – splním tvá slova. Dám ti moudré a prozíravé srdce, že nebylo podobného před tebou, ani po tobě podobné nepovstane. Ale i to, cos nežádal, ti dávám, bohatství i slávu, že nebylo a nebude mezi králi žádného tobě rovného.“
Žl 119,9.10.11.12.13.14
Odp.: Nauč mě, Hospodine, svým příkazům!
Jak půjde jinoch svou cestou bez úhony?
Bude-li se chovat podle tvého slova.
Celým srdcem tě hledám,
nedej, abych se odchýlil od tvých předpisů!
Ve svém srdci uchovávám tvůj výrok,
abych se neprohřešil proti tobě.
Veleben jsi, Hospodine,
nauč mě svým příkazům!
Svými rty vypočítávám
všechna rozhodnutí tvých úst.
jako z velkého bohatství.
Evangelium: Mk 6,30–34
Byli jako ovce bez pastýře.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Apoštolové se shromáždili u Ježíše a vypravovali mu všechno, co dělali a učili. Řekl jim: „Pojďte i vy někam na opuštěné místo a trochu si odpočiňte.“ Pořád totiž přicházelo a odcházelo tolik lidí, že neměli čas ani se najíst.
Odjeli tedy lodí na opuštěné místo, aby tam byli sami. Mnozí je viděli odjíždět a poznali jejich úmysl. Ze všech měst se tam pěšky sběhli a byli tam před nimi.
Když Ježíš vystoupil, uviděl velký zástup a bylo mu jich líto, protože byli jako ovce bez pastýře; a začal je poučovat o mnoha věcech.