cyklus 1

1. čtení: Sir 44,1.9–13

Naši otcové jsou proslavení muži, jejich jméno žije po mnoho pokolení.

Čtení z knihy Sirachovcovy.

Chvalme nyní slavné muže,
naše otce, podle dob, kdy žili.
Někteří lidé nezanechali památky po sobě
a zmizeli, jako by nežili,
byli, jako by se nenarodili,
a tak i jejich děti po nich.
Ale naši otcové jsou proslavení muži,
a na jejich spravedlnost se nezapomene.
Zůstane u jejich potomstva,
na jejich děti přejde bohaté dědictví.
Jejich potomstvo zůstává věrné přikázáním
a kvůli rodičům i jejich děti.
Až navěky zůstane jejich potomstvo
a jejich sláva nevyhasne.

 



Žl 149,1–2.3–4.5–6a+9b

Odp.: Hospodin miluje svůj národ.

Zpívejte Hospodinu píseň novou,
jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce,
synové Siónu ať jásají nad svým králem.

Ať chválí jeho jméno tancem,
ať mu hrají na buben a na citeru,
neboť Hospodin miluje svůj národ
a pokorné zdobí vítězstvím.

Ať svatí jásají chvalozpěvem,
ať se veselí na svých ložích.
Boží chválu ať mají v hrdlech.
Všem jeho svatým bude to ke cti.

cyklus 2

1. čtení: 1 Petr 4,7–13

Buďte dobrými správci rozmanité Boží milosti.

Čtení z prvního listu svatého apoštola Petra.

Milovaní! Brzo už bude konec všemu. Ovládejte se tedy a na věci se dívejte střízlivě, abyste se mohli věnovat modlitbě. Především se mějte navzájem vroucně rádi, protože láska přikrývá všechny hříchy. Buďte jeden k druhému pohostinní bez reptání.
Navzájem si pomáhejte podle míry Božích darů jako dobří správcové rozmanité Boží milosti. Kdo má dar řeči, ať si je vědom, že přednáší slovo Boží. Kdo slouží, ať si je vědom, že pověření k tomu přijal od Boha, aby tak byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista. Jemu patří sláva a vláda na věčné časy. Amen.
Milovaní, vůbec se tomu nedivte, když musíte procházet očistnou výhní, jako by to bylo něco neobvyklého. Spíše se z toho radujte, že tím máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení.



Žl 96,10.11–12.13

Odp.: Hospodin přichází řídit zemi.

Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje.
Upevnil svět, aby nekolísal:
národy řídí podle práva.

Radujte se, nebesa, zajásej, země,
zahuč, moře a vše, co je naplňuje,
zaplesej, pole a vše, co je na něm.
Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy.

Před Hospodinem, že přichází,
že přichází řídit zemi.
Bude řídit svět spravedlivě,
národy bude spravovat věrně.

 

Evangelium: Mk 11,11–25

Můj dům ať je domem modlitby pro všechny národy.
Mějte víru v Boha.

Slova svatého evangelia podle Marka.

Když Ježíš pozdravován zástupy vjel do Jeruzaléma, vešel do chrámu. Rozhlédl se po všem, a protože už bylo pozdě večer, odešel s Dvanácti do Betánie.
Když druhý den vyšli z Betánie, dostal hlad. Zdálky uviděl fíkovník, který měl listí. Šel tedy, zdali by na něm něco nalezl. Když k němu přišel, nenalezl nic jiného než listí; nebyl totiž čas fíků. Řekl mu: „Ať z tebe již navěky nikdo nejí ovoce!“ Jeho učedníci to slyšeli.
Přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět všechny, kteří v chrámě kupovali a prodávali, zpřevracel stoly směnárníkům a lavice prodavačům holubů a nedovolil, aby někdo nesl nějakou věc chrámem. A učil je: „Je přece psáno: ,Můj dům ať je domem modlitby pro všechny národy‘, ale vy jste z něho udělali lupičské doupě!“
Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a usilovali o to, aby ho zahubili. Báli se ho totiž, protože všechen lid byl jeho učením vzrušen.
Když nastal večer, odešel Ježíš s učedníky z města.
Když ráno šli okolo toho fíkovníku, uviděli, že je uschlý až do samých kořenů. Petr si vzpomněl a řekl: „Mistře, podívej se! Ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý!“
Ježíš jim na to řekl: „Mějte víru v Boha. Amen, pravím vám: Kdo řekne této hoře: ,Zdvihni se a vrhni do moře!‘, a nebude ve svém srdci pochybovat, ale věřit, že se stane, co říká, bude to mít. Proto vám říkám: Věřte, že všechno, oč v modlitbě prosíte, jste už dostali, a budete to mít.
A kdykoli se postavíte k modlitbě, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i vám odpustil váš nebeský Otec vaše poklesky.“