cyklus 1
1. čtení: Sir 51,17–28 (řec. 12–20)
Poděkuji tomu, kdo mi dal moudrost.
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Bože, budu ti děkovat a chválit tě,
budu žehnat jménu Páně.
Ještě v mládí před svými cestami
jsem v modlitbě zjevně toužil po moudrosti.
U bran svatyně jsem za ni prosil,
až do svého posledního dne ji budu hledat.
Nalévala se jako zrající hrozen,
radovalo se pro ni mé srdce.
Má noha kráčela přímou cestou,
od svého mládí jsem ji hledal.
Jen málo jsem naklonil své ucho, a dostal jsem ji,
mnoho poučení jsem pro sebe našel.
Měl jsem z ní prospěch,
a proto poděkuji tomu, kdo mi dal moudrost.
Umínil jsem si, že budu jednat moudře,
horlivě jsem se snažil o dobro, a nebyl jsem zklamán.
O moudrost bojovala má duše
a s pečlivostí jsem hleděl zachovat zákon.
K výšinám jsem vztáhl své ruce
a litoval jsem chyb proti ní.
Obrátil jsem k ní svou mysl
a našel jsem ji v čistotě.
Od začátku jsem s ní získal rozvahu,
a proto ji nikdy neopustím.
Žl 19,8.9.10.11
Odp.: Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci.
Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši,
Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost.
Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci,
Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.
Bázeň před Hospodinem je upřímná, trvá navěky,
Hospodinovy výroky jsou pravdivé, všechny jsou spravedlivé.
Dražší jsou nad zlato, nad hojnost ryzího zlata,
sladší jsou nad med, nad šťávu z plástů.
cyklus 2
1. čtení: Jud 17.20b–25
Bůh má moc uchránit vás před pádem
a uvést vás radostné a čisté před svou velebnost.
Čtení z listu svatého apoštola Judy.
Milovaní, pamatujte na to, co vám dříve pověděli apoštolové našeho Pána Ježíše Krista.
Stavte svůj život na své přesvaté víře, modlete se ve spojení s Duchem svatým, uchovejte se v Boží lásce a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista pro věčný život. Smilujte se nad těmi, kdo kolísají, jiné zachraňte z ohně a vytáhněte je; nad jinými se však smilujte plni bázně, ošklivte si i šat potřísněný tělesností.
Tomu, který má moc uchránit vás před pádem a uvést vás radostné a čisté před svou velebnost, jedinému Bohu, který nás zachránil, buď skrze Ježíše Krista, našeho Pána, sláva, velebení, vláda a moc, jak to bylo přede vším časem, tak buď nyní i navždycky. Amen.
Žl 63,2.3–4.5–6
Odp.: Má duše po tobě žízní, Pane, můj Bože!
Bože, ty jsi můj Bůh,
snažně tě hledám.
Má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo
jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
Tak toužím tě spatřit ve svatyni,
abych viděl tvou moc a slávu.
Vždyť tvá milost je lepší než život,
mé rty tě budou chválit.
v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.
Má duše se bude sytit jak tukem a morkem,
plesajícími rty zajásají ústa.
Evangelium: Mk 11,27–33
Jakou mocí to děláš?
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš a jeho učedníci přišli znovu do Jeruzaléma. A jak šel chrámem, přistoupili k němu velekněží, učitelé Zákona a starší s otázkou: „Jakou mocí děláš tyto věci? Kdo ti k tomu dal plnou moc, abys to dělal?“
Ježíš jim odpověděl: „Zeptám se vás na jednu věc. Odpovězte mi, a já vám řeknu, jakou mocí dělám tyto věci. Byl Janův křest z nebe, nebo od lidí? Odpovězte mi!“
Ale oni mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ,z nebe‘, namítne: ,Proč jste mu tedy neuvěřili?‘ Máme říci ,od lidí‘? – to se báli lidu, protože všichni byli přesvědčeni, že Jan byl skutečně prorok. Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“
A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, jakou mocí tyto věci dělám.“