cyklus 1
1. čtení: Sir 5,1–10 (řec. 1–8)
Neotálej, a obrať se k Pánu!
Čtení z knihy Sirachovcovy.
Nespoléhej na svůj majetek
a neříkej: „Mám všeho dost.“
Nenásleduj své choutky a bohatství,
aby tě nestrhly vášně tvého srdce.
Neříkej: „Kdo může něco proti mně?“
Vždyť Pán jistě bude trestat!
Neříkej: „Hřešil jsem, a co se mi stalo?
Vždyť Pán je shovívavý!“
Nebuď si tak jist odpuštěním,
nehromaď hřích na hřích
a neříkej: „Velké je Boží slitování,
odpustí mi množství mých hříchů.“
Vždyť u něho je smilování,
ale i hněv, jeho nevole padá na hříšníky.
Neotálej, a obrať se k Pánu,
neodkládej den ze dne.
Neboť hněv Páně přijde znenadání
a budeš ztracen v čas trestu.
Na nepoctivé jmění se nespoléhej,
neboť nic ti nepomůže v den hněvu.
Žl 1,1–2.3.4+6
Odp.: Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina.
Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní,
nepostává na cestě, kudy chodí hříšní,
a nezasedá ve shromáždění rouhačů,
ale má zalíbení v Hospodinově zákoně
a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.
Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů,
ve svůj čas přináší ovoce,
listí mu nevadne
a daří se mu vše, co koná.
jsou jako pleva rozvátá větrem,
vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých,
ale cesta bezbožných skončí záhubou.
cyklus 2
1. čtení: Jak 5,1–6
Zadržená mzda křičí a křik pronikl k sluchu Pána.
Čtení z listu svatého apoštola Jakuba.
Nuže tedy, vy boháči; plačte a naříkejte nad strastmi, které na vás přijdou. Vaše bohaté zásoby hnijí a vaše šatstvo rozežírají moli. Vaše zlato a stříbro rezaví, a ten rez bude svědčit proti vám a stráví vaše tělo jako oheň. Hromadili jste si majetek i v tyto poslední dny.
Ale mzda, o kterou jste ošidili sekáče, kteří vám požali pole, ta mzda křičí a křik vašich ženců pronikl k sluchu Pána zástupů. Na zemi jste hýřili a oddávali se rozkoším, krmili jste se i tehdy, když už už nastávala řež. Odsoudili jste spravedlivého a připravili ho o život – a on se vám nebrání.
Žl 49,14–15ab.15cd–16.17–18.19–20
Odp.: Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království.
Takové je chování těch, kteří důvěřují v sebe,
takový je konec těch, kteří se těší ze svého údělu.
Kladou je jak ovce do podsvětí,
smrt je pase a spravedliví nad nimi vládnou.
Jejich vzezření záhy pomine,
podsvětí jim bude příbytkem.
Ale mou duši Bůh vysvobodí z podsvětí,
neboť mě vezme k sobě.
Neboj se, jestliže někdo zbohatne
a vzroste majetek jeho domu.
Až zemře, nic si s sebou nevezme,
nesestoupí s ním jeho jmění.
„Budou tě chválit, že sis to dobře zařídil,“
přece se připojí ke svým předkům,
kteří navěky neuzří světla.
Evangelium: Mk 9,41–50
Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla.
Slova svatého evangelia podle Marka.
Ježíš řekl svým učedníkům:
„Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.
Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře.
Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně. Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla. Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, kde jejich červ nehyne a oheň nehasne.
Každý bude solen ohněm.
Sůl je dobrá věc, ztratí-li však sůl slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě, a tak budete žít mezi sebou v pokoji.“