1. čtení: Iz 40,25–31
Hospodin všemohoucí „dává znavenému sílu“.
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
„Ke komu mě chcete přirovnat, komu se podobám?“ – praví Svatý.
Zdvihněte své oči k výšinám a pohleďte: Kdo je stvořil?
Ten, kdo vyvádí jejich spočtené zástupy, všechny je volá jménem, veliké jsou jeho silou a zdatné jeho mocí, neschází nikdo.
Proč říkáš, Jakube, proč mluvíš, Izraeli: „Skrytý je můj osud Hospodinu, můj Bůh nedbá o mé právo“?
Nevíš to či neslyšel jsi o tom?
Věčný Bůh je Hospodin, který stvořil končiny země; nezemdlí a neunaví se, nelze vystihnout jeho moudrost.
Znavenému dává sílu, bezmocnému rozmnožuje zdatnost.
Junáci zemdlí a unaví se, rekové klopýtají slabostí, ale ti, kdo doufají v Hospodina, nabývají sil, jak orli dostávají křídla, běží a neumdlí, jdou bez únavy.
Žl 103,1–2.3–4.8+10
Odp.: Veleb, duše má, Hospodina!
Veleb, duše má, Hospodina,
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny,
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby,
on tě věnčí láskou a slitováním.
Hospodin je milosrdný a milostivý,
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nejedná s námi podle našich hříchů
ani podle našich vin nám neodplácí.
Evangelium: Mt 11,28–30
Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš se ujal slova a řekl: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem, a naleznete pro své duše odpočinek. Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.“