1. čtení: Iz 48,17–19
Kéž by sis hleděl mých přikázání!
Čtení z knihy proroka Izaiáše.
Tak praví Hospodin, tvůj vykupitel, Svatý Izraele:
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, učím tě, abys měl úspěch, vedu tě cestou, kterou máš jít.
Kdyby sis hleděl mých přikázání, tvůj blahobyt by se rozléval jako řeka a tvé štěstí jako mořské vlny; bylo by jak písku tvých pokolení a potomků z tvého těla jako jeho zrnek.
Nebylo by vyhynulo, nebylo by vyhlazeno přede mnou tvé jméno.“
Žl 1,1–2.3.4+6
Odp.: Kdo tě, Pane, následuje, bude mít světlo života.
Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní,
nepostává na cestě, kudy chodí hříšní,
a nezasedá v shromáždění rouhačů.
Ale má zalíbení v Hospodinově zákoně
a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.
Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů,
ve svůj čas přináší ovoce,
listí mu nevadne
a daří se mu vše, co koná.
Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak:
jsou jako pleva rozvátá větrem,
vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých,
ale cesta bezbožných skončí záhubou.
Evangelium: Mt 11,16–19
Neslyší ani Jana, ani Syna člověka.
Slova svatého evangelia podle Matouše.
Ježíš řekl zástupům: „Ke komu přirovnám toto pokolení? Je jako děti, které sedí na tržišti a volají na své druhy: ,Hráli jsme vám, a vy jste netancovali, naříkali jsme, a vy jste neplakali.‘
Přišel Jan, nejedl a nepil, a říkají: ,Je blázen.‘ Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: ,Je to žrout a pijan, přítel celníků a hříšníků.‘ Ale přece moudrost se ospravedlní svými skutky.“