1. čtení: Pis 2,8–14
Hle, můj miláček právě přichází, běží po horách.
Čtení z Písně písní.
Hlas mého miláčka!
Právě přichází, běží po horách, skáče po pahorcích.
Můj miláček se podobá gazele nebo kolouchu laně.
Hle – už stojí za naší zdí, dívá se okny, nahlíží mřížovím.
Můj miláček se ujímá slova a říká mi: „Vstaň, moje milá, moje krásko, a pojď!
Hle, už zima přešla, déšť přestal a pominul.
Květy se objevily na zemi, přišel čas ke zpěvu, vrkání hrdličky je slyšet po kraji.
Zrají plody fíkovníku, poupata révy voní.
Vstaň a pojď, moje milá, moje krásko, pojď!
Moje holubičko ve skalním úkrytu, v dutině srázu, ukaž mi svoji tvář, ať slyším tvůj hlas, vždyť tvůj hlas je líbezný a půvabná je tvoje tvář.“
nebo: Sof 3,14–18a
Uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele.
Čtení z knihy proroka Sofoniáše.
Jásej, siónská dcero, zaplesej, Izraeli, raduj se a vesel celým srdcem, jeruzalémská dcero!
Zrušil Hospodin tvůj trest, odstranil tvé nepřátele, uprostřed tebe je Hospodin králem Izraele, zla se už neboj!
V onen den bude řečeno Jeruzalému: „Neboj se, Sióne, ať neochabují tvé ruce!
Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, hrdina, vítěz, bude nad tebou plesat v radosti, obnovil k tobě svou lásku, s veselím nad tebou jásá jak za dnů shromáždění.“
Žl 33,2–3.11–12.20–21
Odp.: Radujte se, spravedliví, z Hospodina, zpívejte mu píseň novou.
Citerou oslavujte Hospodina,
hrejte mu na desetistrunné harfě.
Zpívejte mu píseň novou,
dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!
Hospodinův úmysl trvá na věky,
myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin,
blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Naše duše vyhlíží Hospodina,
on sám je naše pomoc a štít.
V něm se raduje naše srdce,
důvěřujeme v jeho svaté jméno.
Evangelium: Lk 1,39–45
Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně?
Slova svatého evangelia podle Lukáše.
Maria se vydala na cestu a spěchala do jednoho judského města v horách. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, dítě se radostně pohnulo v jejím lůně. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a zvolala mocným hlasem:
„Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého! Jak jsem si zasloužila, že matka mého Pána přišla ke mně? Vždyť jakmile zazněl tvůj pozdrav v mých uších, dítě se živě a radostně pohnulo v mém lůně! Blahoslavená, která jsi uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána!“