Do další desítky vstoupí Setkání u studny v pondělí 7. října v obvyklý čas od 17:30 hod., ale pozor, v jiném prostoru! Tzv. andílkovský sál nacházející se ve 2. patře Arcibiskupského paláce bude novým prostorem pro otevřené společenství setkávající se u Studny. Druhé patro nebude pro nikoho překážkou, protože v budově Arcibiskupského paláce se nachází výtah.
11. řada Setkání u studny stejně jako doposud bude nabízet programy, které účastníky podněcují k umění vidět a slyšet, k umění žasnout. Jak píše známý anglický spisovatel a básní G. K. Chesterton: „Dnešní člověk neumí žasnout a děkovat!“
Co se týče tématu 11. řady, tak prostor Arcibiskupského paláce přímo nabízí sérii setkání, která budou předkládat Arcibiskupství olomoucké v jeho historii, v jeho osobnostech, v jeho architektuře a umění, v jeho duchovním a společenském rozměru. To vše v souvislosti a návaznosti na dnešek a současného člověka. To vše s poznáním a uvědoměním si, za co vše můžeme děkovat svým předkům. Učit se poznávat to dobré, abychom si toho mohli vážit, stavět na tom a rozvíjet to. Přijímat i to, co se nepodařilo a bylo špatné, abychom to neopakovali. Básník Jan Zahradníček napsal v jednom z esejů z knihy Oslice Balaamova: „Na štěstí pro básníky a pro celé lidské pokolení je zde jedno společenství, v němž se uchovávají všechny veliké hodnoty minulosti, v němž možno dýchat zhluboka a volně – a to je Církev! Církev rozdává ze svých nevyčerpatelných zdrojů plnýma rukama pokoj, radost a svobodu. Je na světě, ale není z tohoto světa. Proto ji nemůže pochopit nevěra a hlupáci.“ A skladatel žijící na přelomu 19 a 20. stol. J. B. Foerster zase napsal: „To, co je v mém díle dokonalé, bylo diktováno Duchem. Co je slabé a nedokonalé, mohu podepsat já.“ A akademický malíř Jan Zrzavý se vyjádřil takto: „Umění je dar Ducha svatého. Snažím se žít v ustavičném vědomí přítomnosti Boží.“ Mistr slova, německý básník J. W. Goethe zase napsal: „Lidé jen tak dlouho vytvářejí poezii a umění, pokud jsou ještě náboženští. Potom se stávají pouhými napodobovateli…“ A lékař Ladislav Kubíček, kněz zavražděný 11. září 2004 v Třebenicích na Litoměřicku, napsal ve své knížečce, ve které použil všechny předešlé citáty: „… A že stálá obětní píseň Církve je jedním z vrcholných uměleckých děl lidstva a věků – to je snad evidentní. Všechny druhy umění se zde uplatňují – hudba, malířství, sochařství, architektura, básnictví a písemnictví, by i balet. Nenajdeme ucelenější souhrn umění všech věků a kultur! Do tohoto ,zpěvu‘ Církve, lidu Božího, jsou zahrnuti jak největší mystikové, tak nejprostší členové rodiny Boží! Církev je zde určitě tou nejbohatší institucí co do uměleckých děl a dění, ale i zlata, drahokamů i vůně kadidla, vonící nejen tisíciletou posvátností, ale i pokorou velkých klanitelů od Tří králů-mudrců po dnešek!“
Setkání u studny, zastavení na konci všedního dne vždy první pondělí v měsíci během akademického roku, se tedy nadále bude konat v sále Arcibiskupského paláce ve 2. patře, a to v termínech:
7. 10. | 4. 11. | 2. 12. 2019 || 3. 2. | 2. 3. | 6. 4. | 4. 5. 2020
Za Centrum pro kulturu Arcibiskupství olomouckého srdečně zve hlavní organizátorka Martina Pavlíková.
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., 587 405 402